Stále čerstvé aktuality o minerálech z domácí i světové scény.
Publikováno v časopise minerál.

Uranocircit z uranového ložiska Damětice

Petr Hofman, 5.května 681, Sušice

Pavel Škácha, Přírodovědecká fakulta UK, Praha

Úvod

Uranové ložisko Damětice se nachází 9 km jižně od města Horažďovice, v tzv. střelskohoštickém výběžku šumavské větve pestré skupiny moldanubika, na severovýchodním svahu vrchu Želenov (663 m n.m.). Bylo objeveno v roce 1953 automobilním gamaprůzkumem. V silničním štěrku v okolí Žichovic byla zjištěna zvýšená radioaktivita. Podrobným zkoumáním se zjistilo, že se jedná o štěrk, který je získáván z malého lomu na úpatí vrchu Želenov. V tomto lomu pak byly nalezeny drobné impregnace uranových slíd. Průzkum byl zahájen vyražením šurfu do hloubky 47,5 m a štol č. 1 a 2 v délce 1637 m . Průzkumné práce byly ukončeny v roce 1955. Poté bylo ložisko předáno k těžbě n.p. Jáchymovské doly a úpravně rudy v Horním Slavkově. V roce 1958 byla jáma prohloubena na 2 patro (100 m) a koncem roku 1959 bylo zahájeno hloubení jámy č. 47/44 u obce Mačice v jz. pokračování damětické zóny. V polovině roku 1960  bylo započato s ražbou štoly č. 6 a jámy č.3 , na kterých byly ukončeny práce v roce 1962. Celkově bylo získáno 83,9 t U z maximální hloubky 300 m.

Geologie

Geologicky území náleží exokontaktu středočeského plutonu. Oblast je tvořena dvěmi základními geologickými jednotkami – středočeským plutonem a komplexem katazonálně metamorfovaných rul šumavské větve moldanubika. Kontakt  granodioritů s horninami moldanubika je intruzívní. Horniny šumavské větve moldanubika reprezentuje komplex pestrých metamorfitů votické skupiny. Její litologickou náplní jsou hlavně biotitické ruly s vložkami kvarcitů, amfibolitů a grafitických rul. Granodiority i ruly jsou pronikány řadou žil porfyrů, porfyritů a lamprofyrů (Krištiak J. a Synáč V. 1978).

Popis minerálů oxidační zóny

Podle vytěžených tun lze toto ložisko zařadit v ČR spíše k menším. Mineralizace v Daměticích není příliš pestrá, lokalita je však velmi zajímavá výskytem u nás poměrně vzácné barnaté uranové slídy – uranocircitu. Uranocircit (resp. metauranocircit) je ve světě relativně hojný, špičkové vzorky s až několika cm krystaly byly nalezeny například v sousedním Německu (Vogtland). U nás byl doposud popsán z Jáchymova a nově též z Labské (Pauliš et al. 2007) a jsou známé i některé další méně významné výskyty. Nejkvalitnější známé vzorky uranocircitu u nás byly nalezeny na ložisku Damětice. Podle archivních materiálů (MS DIAMO) byla oxidační zóna s hojnými uranovými slídami těžena převážně v úrovni štol 1 a 2 na 3 rudních strukturách v okolí křemenného valu. V hlubších partiích žilných struktur bylo již nalezeno primární zrudnění reprezentované převážně uraninitem a uranovými černěmi. Se sekundárních uranových minerálů je odtud popisován uranocircit, autunit a torbernit.

Nově bylo na haldách v okolí důlních prací na vrchu Želenov nalezeno několik sběratelsky zajímavých ukázek s makroskopickým uranovým zrudněním tvořeným výhradně uranovými slídami. Ze slíd převažuje uranocircit, poměrně vzácnější je torbernit. Autunit nebyl nově zjištěn, vzhledem k jeho makroskopické nerozlišitelnosti od uranocircitu je však jeho výskyt pravděpodobný, nicméně všechny kanárkově žluté slídy byly RTG práškovou difrakcí určeny jako uranocircit.

Uranocircit

Vytváří tabulkovité krystaly typicky žluté barvy, v UV záření projevuje výraznou zelenou fluorescenci. Tabulkovité krystaly, které dosahují velikosti až 1 cm, mají charakteristickou štěpnost a jsou poměrně křehké. Nejčastěji vytvářejí makroskopicky špatně viditelné tenké lupínky a proplástky, velmi vzácně byly nalezeny až několik mm velké růžicovité srostlice krystalů a paralelní srůsty v dutinkách tenkých křemenných žil. Byl také nalezen balvan žiloviny o velikosti asi 40 cm, tvořený křemenem, zbarvený oxidy železa do hněda v jehož dutinách byly zjištěny lupenité srostlice krystalů do 1 cm a ojediněle dokonale omezené krystaly až 5 mm velké. Tento nález pravděpodobně reprezentuje již těžené bohatší zrudnění na žíle 2.

Torbernit

Byl zjištěn poměrně vzácně v drobných dutinách křemenné žiloviny, případně na puklinách rul ve formě vzácně až 4 mm velkých tabulkovitých krystalů a lupenitých agregátů typicky tmavě zelené barvy. Zajímavé je že v UV záření byla pozorována slabší fluorescence, která je však způsobená orientováním srůstáním krystalů uranocircitu a torbernitu.

Závěr

Uranové ložisko Damětice představuje pro oblast Sušicka zajímavý typ mineralizace. Zde nalezené vzorky uranocircitu sice kvalitou nepředčí známé světové výskyty, ale pro oblast České republiky představují doposud nejlepší známé nálezy. Haldy jsou z větší části aplanované, částečně se příležitostně rozváží halda šurfu, kde však uranové zrudnění nebylo zjištěno. Nově nalezené vzorky pocházejí z ojedinělé haldy rudniny, výskyt některých drobnější vzorků v okolí lokality nelze i dnes vyloučit.

Literatura

Krištiak J. a Synáč V. (1978): Zpráva o zakódování radiometrických anomálií z oblasti šumavské větve moldanubika

Preclík J. (1960): Projekt šachty č.3 na úseku Želenov

Pauliš P., Kopecký S.,Černý P. (2007): Uranové minerály České republiky a jejich naleziště (1 a 2. díl). – Kuttna, Kutná Hora.



Dobře vyvinutý krystal uranocircitu o velikosti 5 mm. Foto P.Škácha.
01.09.2010 15:00:00
petahofik
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one