Stále čerstvé aktuality o minerálech z domácí i světové scény.
Publikováno v časopise Minerál.

Úvod : Uranové ložisko Ústaleč se nachází asi 2,5 km jz. od Nalžovských Hor, jižně od silnice Horažďovice – Klatovy, 500m severovýchodně od obce Ústaleč. Samotné ložisko se nachází při severozápadním kontaktu matkobožského výběžku.

                        Geologické průzkumné práce byly zahájeny v roce 1954 horažďovickou průzkumnou geologickou skupinou GP- 7 (4,13,14).Technickými pracemi a šachtami číslo 1 a 23 bylo ověřeno množství žil severovýchodního směru s výskytem uranových rud, které lze přiřadit k meso-epitermání uran-karbonátové hydrotermální fázi s podřadným zastoupením sulfidů. Zrudnění bylo vázáno především na rulový komplex, v granodioritu bylo zjištěno pouze v místech, kde se nacházejí horizonty rulových ker.

                        V roce 1958 byl tento rudní úsek předán těžebnímu závodu Uranové doly Zadní Chodov, který pokračoval v hloubení šachty číslo 1 na úroveň 5.patra (250m) a vrtnými pracemi bylo ložisko ověřeno až na úroveň 6 patra. V roce 1962 byly veškeré práce ukončeny. Do této doby bylo získáno 99,8 tun U z maximální hloubky 300m.

           

Geologie : Na geologické stavbě okolí ložiska se podílejí dva základní typy hornin : metamorfované horniny šumavské větve moldanubika a granitoidy chanovické apofýzy středočeského plutonu. ( Pauliš et al. 2007 ) Moldanubická část obsahuje horniny odolnější vůči větrání nežli horniny středočeského plutonu, jenž svými tvary souhlasí se vzdálenější oblastí pošumavskou. Z provedených průzkumů lze vymezit eluvia rul, vápenců, elánů, malé okrsky rulových sutí. Granodiorit mající místy rulové a vápencové kry jako utopené zbytky pláště, vzdálené od moldanubického komplexu až 3 km, je převážně usměrněný. Granodioritové, syenitové, dioritové, biotiticko-pyroxenické porfyrity, porfyry a lamprofyrické horniny tvoří žíly různé mocnosti, od 1 do 3 metrů, zasahující i do hornin šumavského moldanubika.( Krištiak V. Synáč J. 1978)

Mineralogie : URANINIT – UO2. Na lokalitě vytváří nejčastěji  žilky, čočky a hnízda, vzácněji ledvinité agregáty černé, hnědým nebo šedým nádechem, smolně až mastně lesklé, vázané zejména na čočky červeného karbonátu. Nalézán opakovaně jak v místě bývalých hald, tak v materiálu některých šurfů i příjezdových komunikacích 2006-2007.

                        ZIPPEIT – K3(UO2)4(SO4)2O3(OH) . 3H2O. Na lokalitě vytváří nálety, povlaky, zemité agregáty tvořené mikroskopickými tabulkovitými krystaly žluté až oranžově žluté barvy. Nalézán opakovaně 2006-2007 v materiálu haldy a šurfu číslo 23.

                                   LIEBIGIT – Ca2(UO2)(CO3)3  . 11H2O. Na lokalitě vytváří povlaky, krystalické kůry a nedokonalé krystaly jablečně zelené  až žlutozelené, skelně až perleťově lesklé. Nalézán opakovaně 2006-2007 v materiálu haldy a šurfu číslo 23. Charakteristická je pro něj jeho silná zelená fluorescence v UV záření. Asociuje s uraninitem a vzácněji také se zrnitým clausthalitem.

                                   URANOFÁN – Ca(UO2)2(SiO3OH)2 . 5H2O. Na lokalitě zejména jako tzv. „ gumit „ o velikostech až 3x3 cm nebo ve formě žil po uraninitu žluté až žlutohnědé barvy barvy s matným až skelným leskem. Nalézán opakovaně 2006-2007 v materiálu haldy a šurfu číslo 23.

                                   TORBERNIT – Cu(UO2)2(PO4)2 . 12H2O. Na lokalitě vytváří tabulkovité krystaly a lupenité agregáty tmavě zelené barvy se skelným až perleťovým leskem několik mm velké. Nově nepotvrzen.

                                   METATORBERNIT - Cu(UO2)2(PO4)2 . 8H2O. Na lokalitě vytváří tabulkovité krystaly a lupenité agregáty tmavě zelené barvy se skelným až perleťovým leskem několik mm velké. Nově nepotvrzen.

                                   UMANGIT – Cu3Se2. Na lokalitě patří k nejhojnějším selenidům a vytváří zrna o velikosti obvykle do 0,X mm, vzácně větší (Litochleb et al. 1999). Autory byl nalezen v jednom případě makroskopický v paragenezi s clausthalitem v uraninitu-

                                   CLAUSTHALIT – PbSe. Na lokalitě je nejhojnější selenid. Vytváří poměrně hojné zrnité agregty podobné galenitu zarostlé v uraninitu.

                                   BERZELIANIT – Cu2Se. Vytváří jemné sítivo typicky modrozelené barvy zarostlé v karbonátech (Litochleb et al. 1999)

                                   BUKOVIT – Tl2(Cu,Fe)4Se4.  Byl nalezen Novickou (1975) na jednom nábrusu ve formě mikroskopických alotriomorfních zrn a ve srůstech s eskebornitem.

                                   HAKIT – GIRAUDIT až As-HAKIT– (Cu,Hg,Ag)12Sb4(Se,S)13. Je vzácný a asociuje chaméanitem. Je světle šedý s hnědavým odstínem a vytváří mikroskopická zrna (Litochleb et al. 1999).

                        EUKAIRIT – CuAgSe. Vytváří velmi drobné inkluze v umangitu a berzelianitu (Litochleb et al. 1999).

                        FEROSELIT – FeSe2 – Byl nalezen ve formě prizmatických krystalů o velikosti až několik μm. Zarůstá do karbonátů mimo ostatní selenidové zrudnění (Litochleb et al. 1999).

                        ESKEBORNIT – CuFeSe2 – Je vzácný a asociuje s umangitem a uraninitem (Litochleb et al. 1999).

                                   CHAMÉANIT – (Cu,Fe)4AsSe4 – Tento světově velmi vzácný selenid byl zjištěn ve formě až 150 μm v paragenezi s hakitem a eskebornitem (Litochleb et al. 1999).

BORNIT – Cu5FeS4 – Asociuje s chalkozínem nebo starším chalkopyritem a vytváří 2 generace, které obsahují rozdílné koncentrace Se (až 8 %) (Litochleb et al. 1999).

                                   CHALKOZÍN – Cu2S – Vytváří až okolo 1 mm velké modravé kovově lesklé agregáty zarostlé v mladém karbonátu.

                                   TETRAEDRIT – Vytváří mikroskopická zrna zarostlá v karbonátech a často obsahuje Se (Litochleb et al. 1999).

LŐLLINGIT (?)– FeAs2 – Byl nalezen na jednom vzorku ve formě 1 mm velkého kulatého zrna v karbonátu, Byl doposud nedostatečně určen na základě RTG difrakce.

Závěr

I přes značný stupeň aplanace lokality bylo možné ještě v tomto roce nalézt uranové a selenidové zrudnění na zbytcích hald Ústalečských uranových dolů. Halda hlavní šachty je dnes na soukromém pozemku, který dnes funguje jako broková střelnice a vstup je možný jen po dohodě s majitelem.

 

Poděkování

Autoři tímto děkují p. Černému, správci brokové střelnice, že nám umožnil odběr vzorků na haldě hlavní jámy.

 

Literatura:

Litochleb J., Šrein V., Novická Z., Šreinová B. (1999): Selenidy z uranového ložiska Ústaleč. – Bull. Mineral. – Petrolog. Odd. Nár. Muz., 7, 98-108.

Novická Z. (1975): Výskyt selenidů na ložisku Ústaleč. – Příl. záv. zpr. Prognózní ocenění ČSSR na uran. II etapa. Oblast č. 7 – středočeský pluton (O. Sobotková ed., 1977). – MS DIAMO s.p., Spr. uran. lož., o.z. Příbram.

Krištiak J., Synáč V. (1978): Zpráva o zakódování radiometrických anomálií z oblasti šumavské větve moldanubika. – MS DIAMO, s.p.

Němec K.J. (2006): Těžba uranu na Horažďovicku – Nerostné bohatství Horažďovicka. Město Horažďovice

Krystalická kůra liebigitu. Velikost krystalků do 1 mm.

 

Gumit - uranofán. Velikost 3 cm.

 

02.09.2010 01:13:16
petahofik
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one