Stále čerstvé aktuality o minerálech z domácí i světové scény.

Fotografování - hladinové ostření

Trénink hladinového ostření.

 

Ohledně tohoto typu ostření jsem již psal ale je potřeba k tomu uvést ještě pár věcí a tak se k němu ještě krátce vrátím. Každý bude pracovat asi s rozdílnou technikou nebo reverse-objektivem a v podstatě není možné dát univerzální radu po jakých krocích přeostřovat.
V zásadě ale platí že kraje přeostřovaných oblastí by se měli překrývat. Jinými slovy zaostříme první část minerálu a pak přeostříme tak aby z té první a již exponované ostré hladiny nám alespoň kousíček vizuálně zbyl a k tomu se tak přidal další ostrý úsek resp. vrstva. Tohle je nesmírně důležité proto aby při skládání výsledného obrazu nevznikly neostré pásy. Tohle je potřeba zkrátka natrénovat a bude vás to stát strašně moc hodin tréninku ale pak až uvidíte výsledky si myslím, že se vám ta námaha kterou do toho vložíte vrátí v podobě pěkných fotografií !
Software, který vám bude jednotlivé exponované vrstvy skládat pracuje tak že nepřekrývá obraz ale dosazuje z každého snímku ostré "body" takže vyžaduje aby v každé vrstvě kterou exponujete bylo něco perfektně zaostřeného. Když v deseti snímcích uděláte jedno špatné přeostření čili že bude velký skok mezi jednotlivým přeostřostřovanými hladinami bude to mít za následek, že i takový snímek bude softwarem zpracován a tím nám "nakopne" celou sérii a ve výsledku uvidíte že ač je složený snímek zdánlivě ostrý tak že je na něm místo kde je "pruh" neostrosti.
Připravte se na to, že na rozdíl od fotografování větších vzorečků na jedno zmáčknutí kdy vybíráme jednu fotografii např. z deseti expozic tak u této fotografické metody se pracuje se sériemi fotografií kdy jedna bude složená z např. 10-15 expozic a abychom měli z čeho vybírat tak potřebujem těch výsledných snímků víc takže v důsledku budeme potřebovat na např. 5 snímků 75 a víc samostatných expozic(jednotlivých hladin) . Takže je to metoda náročná hlavně na čas. Musíte se obrnit trpělivostí a potřebujete fakticky klid - tzn. není možný v průběhu pořizování série "hladin" uprostřed vstát a odejít. Stačí nepatrný pohyb vzorečku nebo drknutí do optické lavice a je po snímku.Často se vám stane a hlavně v začátcích, že po víkendu ztráveném nad focením zjistíte, že ani jedna jediná fotka neodpovídá tomu co jste od toho čekali. To je ale naprosto normální jev a v tenhle moment nevěšet hlavu, zatnout zuby a pustit se do toho znova. Těch příčin proč je výsledná fotka špatná může být několik. V průběhu focení série vrstev se vam pohnul vzoreček nebo jsou moc velké skoky mezi přeostřovanými vrstvami.Je to prostě jen o vůli vydržet a nevzdát to a zkoušet to znova a znova až budete s fotkou spokojeni.
Mnoho lidí,které znám a kteří to zkoušeli to vzdali jenom proto, že si mysleli že výsledek bude okamžitý a perfektní.
Tak to nebude !!! Je to opravdu o cviku a množství času. Osobně jsem začal s hladinovým ostřením v roce 2006 a než mně začaly vycházet relativně koukatelný fotky tak mě to trvalo téměř půl roku tréninku kdy jsem fotil v průměru 15-20 hodin v týdnu. Protože tahle metoda vyžaduje skutečně klid a soustředění tak já jsem trénoval v noci abych měl klid  a mohl jsem se tak soustředit. Byly to stovky hodin práce a ani jedna fotka nesplňovala moji představu a to fakt na náladě nepřidá.Fotografování minerálů pomocí skládání jednotlivých vrstev je jenom o tom, kolik času budete ochotni věnovat tréninku a cvičení. Je jistě frustrující když u toho budete sedět čtyři hodiny a další hodinu čekat než vám z toho software složí výsledný obraz a ve výsledku uvidíte něco, co je rozmazaný a nepěkný ale budete vědět, že někde se stala chybka a když to budete zkoušet znovu a znovu  tak ty nedostatky časem vychytáte a fotky začnou být čím dál lepší. Ono je trochu matoucí to množství pěkných fotografií na webech ale pokud jde o pěkné makrofotografie minerálu o velikosti fotopole 8mm a míň, tak jen ten kdo to sám zkusil si dokáže představit co za takovou jednou zveřejněnou fotkou je práce a času.Ale je to opravdu jen o tom, že kdo se to naučí a vydrží u toho a bude trénovat tak se mu to úsilí vrátí v tom,že bude moct skutečně vidět fantastický minerály, který normálně v takové kvalitě jako na fotografii neuvidí ani očima ani lupou a dokonce ani mikroskopem, protože abyste viděli pidikrystalek mikroskopem v celé své kráse tak ani mikroskop vám nedá potřebnou hloubku ostrosti.
                     Důležitá věc při fotografování velmi malých vzorků při velkém zvětšení je připravit si i vzorek jako takový.Tím mám na mysli vzorek pokud možno očistit protože ta hloubka záběru jednotlivé vrstvy je skutečně velmi malá a vy ani tak nepostřehnete že vám na krystalku sedí ošklivej černej chlup - to zjistíte až se snímek složí a můžu vám říct, že když nad tím sedíte např. celou sobotu a večer po složení snímků zjistíte že na tom nejhezčím záběru se jakohad napříč celou fotkou táhne ošklivá štětina že to na dobrý náladě moc teda nepřidá. Když pracujeme s fotopolem kolem 8mm a míň tak je lepší si celou oblast důkladně prohlédnout lupou a pakliže to je možné a minerál to dovoluje tak odstranit nejlépe velmi měkým štetečkem všechny nečistoty a prach.

Další věc , která je důležitá pro tenhle typ focení je správný výběr světla. Světlo jsem už někde v nějakým povídání popisoval ale pro tohle skládání není špatný vyrobit si "světelný tunel" - to jsem tady v předcházejícím povídání už taky popsal.Světelný tunel nám zajistí při osvětlení jednou lampičkou efekt "rozlitého" světla s tím že ústřední motiv bude nasvícen regulérně relativně měkkým světlem a ostatní bude osvětlený s intenzitou která se bude rovnoměrně snižovat se vzrůstajicí vzdáleností od lampičky a velmi lesklé plochy budou mít příjemný "zrcadlový" vzhled.A co je nejdůležitější když nebudou ostré světelné reflexy tak i program bude lépe detekovat ostré body a celý snímek bude složen přesněji.

Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one