Stále čerstvé aktuality o minerálech z domácí i světové scény.

Fotografování - manuelní focení, světlo..

Teď půjdeme s focením trochu dál a spíše se tohle bude týkat těch, jimž foťák umožňuje  vypnout autofocus - čili budeme ostřit manuálně! A budeme taky trochu hejbat "měřením". Něco málo si na úvod řeknem k režimům měření - mají to jak kompaktíky(snad všechny) tak i zrcadlovky. Automatické měření expozice - čili to jak vám foťáček nastaví clonu a expoziční čas je závislé právě na způsobu měření! Máme nebo alespoň většinou máme - tři druhy, měření expozice a to  poměrové se zdůrazněným středem, celoplošné a bodové. Většinou se vám v hledáčku nebo na displeji objeví symbol pro každý vámi zvolený režim. Jestli je to čtvereček nebo obdélníček nebo křížek nebo tečka v obdélníčku nebudu řešit protože každý typ foťáku to může mít jinak a tak tohle si musí v manuálu k foťáku najít každý sám. Při tom postupu co je níže ale potřebujeme aby byl foťák nastaven do režimu bodového měření expozice. Protože budeme fotit velmi světlou věc ve tmě a protože asi nepůjde o velikosti u nichž by nám vzorek vyplňoval 70% fotografované plochy(u těch sčastlivců kde bude vzorek vyplňovat cca 70% tak použijí pochopitelně poměrové nebo 3D atd.).

        Velmi účinná metoda nasvětlení vzorků nebo krystalů je použití "zadního světla". Opět pracuju jenom s jednou lampičkou. Cílem je prosvětlit krystal o rozumné velikosti tak aby byl vidět tvar a pokud možno i vnitřek bez nějakých rušivých reflexních prvků. Takže jestliže mám singl krystaly (zase budeme mluvit o "rozumné velikosti) tak si seženu obyčejný kousek "okenního" skla cca 25x25. Pro bezpečnou manipulaci jsem  nechal u sklenáře zabrousit hrany a rohy. Tloušťku skla mám cca 0,5cm - čili podle předpokládané hmotnosti vzorků , které na tom budu fotit. Sklo umístím (já to dávám mezi dvě židle) tak aby bylo pokud možno stabilní Takže mám dvě židle - mezi židle dám tenhle kus skla a na to položím černý matný papír do kterýho jsem si doprostřed udělal malou díru. Díra nesmí být větší než je základna krystalu. Z toho vyplývá , že těch černých papírů budu potřebovat víc abych si je mohl upravit  podle jednotlivejch krystalů. Foťák na stativ nebo upevnit jakkoliv jinak tak aby osa objektivu byla kolmá na osu krystalu(takže z boku) - jestli krystal leží nebo stojí je jedno - prostě objektiv musí směrovat kolmo k podélné ose krystalu. Je jasný, že kompozici obrazu si můžete udělat jak chcete a je jen na vás jestli krystal položíte na bok nebo  (jestli to dovoluje základna krystalu) ho postavíte . V každým případě se u toho musí myslet na to, že fotkuuděláte kdykoliv znovu ale rozmlácenej vzorek kvůli tomu, že žuchnul už nespravíte. Takže na tom skle mně musí krystal držet tak aby prostě neslítnul a nerozbil sklo nebo sám sebe. Pracuju v naprostý tmě takže je potřeba na to myslet - není dobrý aby se v místnosti kde mám takovejhle "fotoplácek" ještě někdo motal. Je to kvůli tomu, že sklo a tma je riziková záležitost.

            Pod sklo (mezi ty dvě židle) dám lampičku - tady "síla lapmpičky" nehraje moc roli takže já mám 1x25w halogen ale jestli má někdo silnější nebo slabší klidně to může zkusit i s ní. U těch lampiček (všeobecně) je dobrý aby umožňovaly měnit délku ramena na kterým je žárovka. Líp se s tím pracuje ! Pamatuju na to, že z halogenový lampičky jde velký teplo a tak to nikdy  nepřiplácnu těsně ke sklu aby žárem sklo neprasklo. Takže mezi sklem a halogenovou žárovkou mám minimálně 10cm volnýho prostoru.

          Takže mám nachystanej foťák - teď je okamžik kdy je dobrý vypnout (jestli to teda jde) autofocus - budeme ostřit ručně. Mám okolo sebe totální tmu - to znamená, že zbývající prostor mezi židlema pod sklem mám zatemněný (čímkoliv) já používám černý plechy. Samozřejmě furt myslím na to, že z halogenu jde velký teplo a tak to mám vše v dostatečný vzdálenosti od lampy ale tak aby to splnilo  "zatemňovací" funkci. Jediný viditelný proud světla mně teď prochází skrz díru v papíru zespodu do krystalu a krystal je "rozsvícenej" zevnitř. Nemám nikde žádný reflexy! Foťák mám namířenej z boku nebo shora (to jak kdo chce) na krystal a nastaven režim měření expozice na bodové! No a zmáčknu to. Když bych neměl bodové měření a vzorek je v rozumné velikosti (nevyplňuje velkou plochu) tak případný poměrový měření by sice zdůraznilo při výpočtu střed, ale zároveň by to vzalo v úvahu i okolní tmu a tam by mě to udělalo neplechu v tom, že když by to k času nutnýmu na správnou expozici světlýho krystalu započítalo i dlóóóuhou expozici aby okolní tma nebyla taková tma a z těchto dvou rozdílnejch hodnot vypočítal průměr tak místo tmy mě z toho vyleze na fotografii šero s přesvíceným krystalem. A já potřebuju pokud možno fakticky černou tmu a správně exponovanej krystal. Prostě krystal "svítí" ve tmě a kromě toho nejsou na povrchu žádné reflexy. Velmi dobře se takhle fotí "větší" krystaly křišťálu, rubelitu, elbaitu , akvamarínu, smaragdu atd. Když nemáme krystal v rozumné velikosti ale máme malinkej krystálek cca třeba kolem 1-2 cm  tak postup je úplně stejnej akorát musíme trošku tlumit  světlo(dát lampičku dál) a dírka v papíru bude menší. Nikdy ten otvor nesmí být větší než krystal tak aby světlo procházelo ještě někde kolem krystalu. No a na foťáku si zvolím makro-režim.  Chce si to vyhrát a zkoušet - nejlepší je mít těch černých papírů víc aby se dal otvor pro světlo přizpůsobit každému krystalu individuálně a spíš menší než nějakou džuznu do papíru. Prostě to světlo musí jít jen do krystalu a nikam jinam.

Víťa

Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one